Má pravdu

Co jste to za demokraty? Proč kritizujete Havrana? Levicový liberál Havran má samozřejmě pravdu. Jen je třeba jeho tezi trochu rozvinout pro snadnější pochopení.

Levice už před II.sv. válkou ztotožnila německý nacionální socialismus s fašismem. Od té doby platí, že většina západní společnosti tyto dvě ideologie nerozlišuje. Když tedy Havran mluví o neonacismu, myslí tím i fašismus.

V poválečném období neomarxisté na vysokých školách v USA podrobně analyzovali společenské fenomény stojící za vznikem fašismu. Vznikly rozsáhlé práce na téma autoritářské osobnosti. Nejznámějším počinem v této záležitosti je Adornova studie „The Authoritarian Personality“. Závěry jsou jednoznačné. Fašistický vůdce vychází z modelu tradiční rodiny. Podobně jako muž vládne v rodině, fašistický vůdce vládne státu. Důstojníci americké armády mají stejný osobnostní profil jako důstojníci Wehrmachtu. Američtí policisté vykazují stejné autoritářské sklony jako vojáci SS.

Jako fašistická líheň tedy byla identifikována tradiční rodina. Tradiční rodina je takto popsaná jako instituce, kde má dominantní postavení muž. Muž vládne ženě i dětem, tedy má autoritu (lat. auctoritas = moc, vliv). Tuto autoritu pak přenáší i do politického prostoru. Takto pováleční levičáci popisují vznik fašismu. Nová levice díky tomu spouští hon na veškeré projevy mužské autority. Doslova jsou posedlí problémem distribuce moci. Foucault popisuje, že už u nejmenších chlapců se rozvíjí sklony k autoritářství. S demokratickou (tj. proti-rodinou) výchovou je tedy třeba začít už v mateřských školkách.

Mezitím na Západě bují feministické hnutí. Zhruba od konce devatenáctého století do začátku války se feminismu podařilo prosadit volební právo žen. V poválečném období někdy od začátku šedesátých let se rozbíhá druhá vlna feminismu. Ta už je čistě v režii levicových ideologů. Nešlo jen o práva žen, ale o úplnou emancipaci. Levičáci v této době tvrdí, že tlak na ženu jako činitele reprodukce je fašistický. Stále v rodině dominuje muž. Žena mezi vařením a přebalováním nemluvněte nemá čas na politiku. Tedy je třeba ženu dostat z tyranství rodiny. Rodinu zrušit. Tím nám zanikne i autoritářská osobnost, která je plodem tradiční rodiny. Následně se zánikem autoritářské osobnosti zanikne i fašismus.

Nicméně ani druhá vlna feminismu nepřinesla očekávané výsledky. Stále v omezené míře přetrvával model tradiční rodiny se spojeným rozdělením rolí muže a ženy. Co s tím? Odpověď není tak těžká. Třetí vlna feminismu usiluje o úplné popření pohlavnosti. Jen tak muže být zcela odstraněn relikt fašistické rodiny. Pohlaví jsou volitelná. Pohlaví nejsou dvě, ale je jich nepřeberné množství. Kdo by očekával něco jiného, vůbec nerozumí mentalitě neomarxistů. Zrušení pohlaví a LGBT aktivity jsou logickým závěrem neomarxistického kulturně společenského tažení.

Havran má samozřejmě pravdu. Dokud nezanikne zcela tradiční rodina, politika podle tohoto podání bude stále mít fašistické (autoritářské) rysy. Demokracie v tomto levicově liberálním úzu představuje utopickou vizi. Jde o ideální komunismus. Beztřídní (v tomto smyslu bezpohlavní) společnost bude zbavena veškerého zla. Komunisté věří, že nic není dané. Že lze vše navolit. Marxista Sartre v tomto smyslu hovořil o tom, že existence předchází esenci. Poroučíme větru a dešti. V tomto případě se poroučí lidské pohlavnosti. Stará verze komunismu má na svědomí 100 milionů lidských životů. Tato nové verze podle všeho už svého předchůdce překonala. Západ vymírá. Chybí stovky milionů lidí (potraty také patří do této ideologické agendy). Hlavním činitelem v této věci jsou podobní demokrati jako je Havran.

About the author