Extrémní levice a fakt
Koalice Pirátů a Starostů nevznikla náhodou. Obě strany spojuje ideologické souznění jejich vedení. Piráti se prezentovali jako bojovníci za svobodné šíření informací na internetu. Starostové zase jako znalci řízení obcí a měst. Za touto fasádou však do politiky propašovali trojského koně neomarxistické ideologie. Po získání politické moci neusilují o rezorty, které by odpovídaly jejich formálnímu zaměření. Jde jim o oblasti, kde mohou ideologicky ovlivnit společnost. Rakušan zavádí prostřednictvím MV masivní censuru. Ministr školství Baláš krátce po volbách vyzval ředitele škol, aby se zaměřili na vyvracení lží a manipulací. Jeden ředitel reagoval, že neví, jak má učitel poznat, co je to dezinformace. Baláš řekl, že jestli nedokáže rozpoznat dezinformaci nebo lež od informace založené na FAKTECH, nemá co dělat ve škole.
Extrémní levice je podvodná už z principu. Volební zisk získala falešnými sliby. Neslibovala voličům, že prosadí jednu ideologickou pravdu. Najednou však závaznou pravdu prosazuje třeba prostřednictvím vyhazování pedagogů. Samotné myšlení extrémní levice objektivní -neměnnou -závaznou pravdu nepřipouští. Dříve se jednalo o dialektiku. Teze (třeba pravda) má v kontextu Marxova myšlení stejnou váhu jako antiteze (třeba lež). Až dějinný proces nám pravdu vyjevuje jako poznanou nutnost. Nová levice absolutně objektivní pravdu nepřipouští. Pravda je to, co si vytvoří člověk. Vše můžeme dekonstruovat. Sartre tvrdí, že existence (člověk) předchází esenci (věci-pravdu).
Extrémního levičáka Baláše lze brát jako typický příklad. Pravdu extrémní levice chce prosadit prostřednictvím faktu. Ale může si extrémní levice fakt nárokovat? Lze jako příklad zmínit faktickou existenci jen dvou pohlaví. Extrémní levice začne tvrdit, že se jedná o společenský konstrukt. Stejně jako kulatost země může někomu přijít pochybná při pohledu z okna domu, extrémní levičák bude fakt dvou pohlaví zpochybňovat podobně subjektivními pohledy. Co je tedy fakt? Fakt má nejostřejší kontury na poli filosofie a empirické vědy.
Filosofie a fakt: Fakt (factum -co je udělané) označuje vnímatelný stav věci. K obrovské renesanci faktu došlo ve dvacátém století. Na poli lidského poznání předcházel spor mezi nominalismem a realismem. Nominalismus tvrdil, že poznáváme jen obrazy a jména. Věc o sobě je lidskému rozumu nedostupná. Realismus proti tomu tvrdil, že věc zachycuje rozum pravdivě v její podstatě (substanci). To znamená, že realista předpokládá, že v lidském myšlení jsou zachyceny věci skutečně pravdivě. Pojem existuje nejen v myšlení, ale i v realitě. Tento přístup byl označen jako zpátečnicky metafyzický. Pojmy jsou svoji podstatou imateriální a nic imateriálního neexistuje. Aby však bylo zachováno pravdivé spojení mezi myšlením a vnější realitou člověka, byl vyzdvižen fakt jako kotva zachycující realitu.
Podle Wittgensteina je svět celkem faktů a nikoli věcí. Pozitivismus vyžaduje od každé vědy (vědění), aby vycházela pouze z faktů jako smyslově vnímatelných skutečností. Podle novopozitivismus (Vídeňský kroužek) je smysluplné a srozumitelné jen to, co je smyslově verifikovatelné (fakt). Vídeňský kroužek zavádí ve své době censuru. Kdo se nedrží faktů, ten je metafyzik a jeho zjištění stojí jen na víře. Konec Vídeňského kroužku způsobil nástup nacionálního socialismu. Nacionální socialismus byl v jistém ohledu idealistický, navíc většina členů Vídeňského kroužku měla židovský původ. V žádném případě však tento způsob myšlení nekončí.
Po válce je pozitivismus normalizovaný jako jediný prostředek vědění. Ale postupně dochází k radikálnímu obratu. Vždy se našel někdo, kdo vrátil pozitivismus do reality. Neexistuje-li spojení s realitou prostřednictvím pojmů ale jen faktů, i fakt končí ve víře. O faktu totiž nelze hovořit prostřednictvím faktu. Vždy musíme mít pojem faktu. Gadamer tvrdí, že fakt se odvíjí od předporozumění. Vždy fakt chápeme v nějakém interpretačním kruhu. Pohřeb faktu organizuje postmoderní levice. Lyotard tvrdí, že nejsou důležité fakty, ale narativy. Svět poznáváme prostřednictvím vyprávění, fakt je těmto vyprávěním podřazen. Narativ pak nemá pravdivost, ale jen komerční úspěšnost.
Empirická věda a fakt: V rámci empirických věd vždy existovala všeobecně sdílená představa, že fakt je rozhodující. Empirická věda přece stojí na faktu jako smyslově ověřitelné skutečnosti. Ale i zde je fakt silně degradovaný. Podle moderní teorie věd fakt neprostředkuje pravdu, ale je pouhým nástrojem vyvracení mylných teorií (Popper- falzifikace). Kuhn tvrdí, že ve vědě neustále dochází k revolucím. Staré interpretace faktu jsou opouštěny. Současný teoretik věd Brenner hovoří o orgiích dobývání faktů a obrovském dluhu teorii. Příznivci nějaké teorie podle Brennera používají Occamovo koště, aby zametli nepohodlné fakty.
Vraťme se k Balášovi a jeho požadavku, aby pedagogové rozpoznali dezinformaci nebo lež od informace založené na FAKTECH. Může něco podobného extrémní levice požadovat? Mají neotřesitelný vhled do povahy skutečnosti? Nepředchází u Baláše požadavek správné ideologické interpretace samotné fakty? Jistěže předchází. V kontextu myšlení levičáka je vždy důležitější ideologická interpretace, ta nám umožňuje vhled do reality. Fakty se zametají Occamovo koštětem. Když extrémní levičák mluví o faktech, myslí tím, aby bylo s fakty správně ideologicky nakládáno.
S probíhající válkou na Ukrajině dochází k silnému ideologickému utahování. Soutěží mezi sebou dva hlavní narativy. Extrémní levice předpokládá, že pokrokový Západ je prostý jakéhokoli zla, zatímco zpátečnické Rusko reprezentuje samotné Zlo o sobě. Díky tomu musí být vše přizpůsobeno interpretačnímu modelu, ve kterém zlý car napadl svobodnou a pokrokovou Ukrajinu. Proti tomu existuje interpretační model, který je neideologický. V něm jde o zástupnou válku. Takto je vydrancovaná Ukrajina použita ve válce proti RF v rámci zájmů rozhodujících západních politických sil. Rozhodnou tento spor narativů fakty? Již z principu to není možné.
Základní orientaci v oblasti politických narativů si vytváříme především prostřednictvím filosofických nástrojů. Podle toho se rozhodujeme, jestli existuje trvalý pokrok. Podle filosofických kritérií uchopujeme samotného člověka a společnost. Jsou reálné národy nebo neomarxistické nové třídy jako je LGBT? Funguje demokracie, skutečně na západě vládnou lidé? Putin byl k invazi donucen, nebo se jedná o akt neodůvodněné agrese? Fakty mají v problému jen ilustrační váhu. Spor má hlubší charakteristiku. Když Baláš chce, aby učitelé poznávali pravdu prostřednictvím faktů, vznáší nesmyslný požadavek. Pravdu lze nalézt jen prostřednictvím svobodné diskuse, kterou extrémní levičák Baláš zakazuje.
Všechny reakce:
Vít Skalský
