24.3.1999 – 10.6.1999Blíží se 24.3. V roce 1999 v tento den nastalo bombardování Jugoslávie.Zeman a Havel, oba jsou zodpovědní a oba mají na rukách krev civilního obyvatelstva Jugoslávie.Havel tohle bombardování nazval humanitárním,i když to pak popřel.Dá se nazvat vraždění civilistů jako humanitární? Ne, nedá.V ten den jsem si říkala, jak se naše země k něčemu takovému mohla propůjčit. V ten den jsem se začala ještě víc stydět za člověka jménem Havel. Můj prezident to nikdy nebyl. Nikdy nehájil zájmy lidu ani naší země. Havel dělal to, co se mu řeklo a hájil pouze své zájmy a zájmy západu.Havel svým podpisem dal souhlas k vraždění obyvatel Jugoslávie. Kdo z nás s tím souhlasil? Myslím, že nikdo.V Srbsku mám pár přátel, jsou to lidé s velkým srdcem, kteří pro Srbsko dýchají. Jsou hrdí na svou zem. Jsme v kontaktu a já každý rok píšu, jak je mi to všechno líto, že se stydím, že se naše země k tomu propůjčila. Vím, že slova, ani omluva nemůžou vrátit lidské životy,o to víc si tam vážím lidí, kteří přesto všechno co se stalo vás dokážou přijmout a říct vám sestro, bratře. Oni nezapomínají, ani čas tu jejich bolest nevymaže, a my bychom na to zvěrstvo neměli taky nikdy zapomenout.Víte, denně slyšíme Rusko – Ukrajina, válka.A já jen čekám kolik lidí si vzpomene, že 24.3. začalo bombardování Jugoslávie. Jsem zvědavá, jestli vůbec nějaká TV se o tom zmíní. Víte, co je nejsmutnější, když to teď porovnávám? Teď posíláme a nabízíme humanitární pomoc, tenkrát ta humanitární pomoc byla v podobě bomb.Tohle se zapomenout ani odpustit nedá.
Věra Maslenová
